Zvenčí střídmost, uvnitř reprezentativní salony: vila Stiassni se vzpírá představě, že meziválečná moderní architektura musí všude vypadat stejně. Její nejzajímavější napětí není stavební chybou. V jednom domě se setkala Wiesnerova zdrženlivá architektura s podstatně tradičnějším vkusem rodiny, která si jej objednala.[2]

Devět let rodinného života

Ernst Wiesner navrhl vilu pro židovského textilního továrníka Alfreda Stiassniho. Stavěla se v letech 1927–1929 a Alfred zde s manželkou Hermine a dcerou Susanne žil pouze devět let. Roku 1938 rodina uprchla před hrozící okupací do Londýna; její další cesta vedla přes Brazílii do Kalifornie. Dnešní návštěvník tak prochází domem, který měl být dlouhodobým rodinným sídlem, ale dějiny tuto první kapitolu velmi brzy ukončily.[1]

Dva světy jednoho půdorysu

Dvě křídla na půdorysu písmene L oddělovala obytnou část od provozního zázemí. Rodinné místnosti se obracely do zahrady; druhá část zahrnovala kuchyň, pokoje personálu, žehlírnu i prostor pro zavazadla. Modernost tu znamenala také přesné uspořádání každodenního provozu. Za společenskými místnostmi existoval další, méně viditelný svět práce. Půdorys dovoluje tuto závislost reprezentativního bydlení na službách a zaměstnancích číst bez romantizování luxusu.[2]

Moderní fasáda, tradiční přepych

Interiéry pro Stiassniovy vytvořil vídeňský architekt Franz Wilfert. Štuky, kazetové stropy, mramorové krby a historizující nábytek se od jednoduchého vnějšku výrazně lišily. Není proto přesné vnímat vilu jen jako další obdobu Tugendhat. Její hodnota spočívá také v tom, že ukazuje hranice stylových nálepek: objednavatelé mohli přijmout soudobé řešení stavby a současně si ponechat starší představu důstojného salonu. Nová architektura zde neznamenala jednotný způsob života ani jednotný vkus.[2]

Když se z domova stane vládní vila

Po druhé světové válce se s domem spojilo označení vládní vila. Navštívil jej Edvard Beneš a později zde nocovali významní hosté Brna, včetně Fidela Castra. Původní rodinnou funkci vystřídala reprezentace státu. Národní památkový ústav převzal správu roku 2009 a po obnově vilu slavnostně otevřel návštěvníkům 13. prosince 2014. Vedle známých jmen hostů se tak do veřejného výkladu může vracet i Alfredova rodina, bez níž by tento dům vůbec nevznikl.[1]

Poznámky pod čarou

Zdroje příběhu

  1. Historie vily – NPÚ
  2. Villa Stiassni – BAM

Vizuální doprovod

AI ilustrace · AI ilustrace inspirovaná tématem „Vila Stiassni“. Nejde o skutečnou fotografii ani věrnou historickou rekonstrukci.

Vizuální doprovod
AI ilustrace
Nástroj
OpenAI (Codex/ChatGPT)
Vytvoření
Vytvořeno pro Brno Stories pomocí OpenAI
Původ a podmínky
AI ilustrace — podmínky OpenAI
Původ ilustrace
Jak vznikají AI ilustrace
Úpravy
Generování z textového zadání; zmenšení delší strany na nejvýše 1600 px a převod do WebP. Při zobrazení může dojít k oříznutí podle rozložení stránky.

Při zobrazení na webu může být ilustrace oříznuta podle velikosti obrazovky.

Všechny zdroje projektu →